|
|
|
Velmi ráda fotím a ještě radši mám svoje akvária. Takže spojení fotografie s akvaristikou je
pro mě ta nejpřirozenější věc. Kupodivu, až donedávna jsem ryby nebo akvária nefotila vůbec a bylo mi to líto,
nicméně jsem nehodlala plýtvat drahým fotografickým materiálem na dosažení pochybných výsledků. Každý, kdo zkoušel
fotografovat akvária a život v nich, ví totiž moc dobře, že to není žádná hračka... Trochu hitchcockovská atmosféra, vyvolaná zajímavou pozicí rybek a celkovou neostrostí. |
 |
|
A jsme u prvotního rozhodnutí, jaký fotoaparát zvolit. Já jsem se po zdlouhavém porovnávání a váhání rozhodla
pro Canon S1 IS. Vedly mě k tomu hlavně tyto důvody: (1) má výklopný a otočný LCD - vyzkoušela jsem tuhle
věcičku předtím u jiného fotoaparátu při focení architektury a už jsem si práci bez ní nedovedla představit;
pro fotografii čistě akvaristickou není až tak důležitá, ale přece jen: umožňuje totiž pohodlné focení z netradičních
úhlů a také "nenápadné" focení (jen si to vyzkoušejte: pokud sedím bokem od akvária a natáhnu ruku s fotoaparátem
k akváriu, ryby zpozorní, pokud vykloním hlavu tak, abych viděla fixní displej, už je to na ně moc, leknou se a
schovají se); (2) umožňuje (narozdíl od modelů levnější třídy) manuální nastavení prakticky čehokoliv, hlavně
expozice (včetně funkce bracketingu), ISO, vyvážení bílé, ruční ostření nebo posun zaostřovacího bodu; (3) nemá
makro režim, což je zdánlivě nevýhoda - ale zato ostří plynule od 10 cm do nekonečna - u modelů s makro režimem je
dobré se ujistit, jaký je "slepý" rozsah ostření (např. ostření v makro režimu od 1 do 15 cm, v normálním režimu
potom od 50 cm... takže od 15 do 50 cm nezaostříte - a zkuste si představit, jak je k vzteku, když Vám ryba "visí"
16 cm od skla a byla by to tak nádherná fotka, kdyby....); (4) má funkci intervalového snímání, díky které můžete
získat fotografie ze soukromí ryb, aniž byste je přitom nadmíru rušili - nastavíte kompozici, expoziční režim,
interval ve kterém chcete snímat a potom se vzdálíte... je to trochu náhražka za dálkové ovládání, které lze
mimochodem dokoupit; (5) má obrazový stabilizátor, takže se lze obejít bez stativu;
(6) je to Canon a já mám Canony ráda - tohle se zdá nepodstatné, ale v nepřeberné nabídce
fotoaparátů jsou nakonec právě osobní sympatie rozhodujícím faktorem. V žádném případě netvrdím, že Canon S1 IS
je ideální přístroj pro focení ryb, ale je to ideální volba pro mě (v rámci daných finančních možností,
pochopitelně). Profesionální rybí fotograf by mu vytknul určité nedostatky (max. clona 8 - ale to je v této třídě
obvyklé; nemá sáňky pro externí blesk!). |
 |
Fotografie zachycuje dva samečky Epiplatys annulatus, jak si imponují v blízkosti nezaujaté samičky. Spoušť jsem zmáčkla jen několik minut poté, co jsem tyto rybky vpustila do akvária. A teď si zkuste představit, jak by to vypadalo při použití blesku... Celkové podání snímku by se změnilo a hlavně, rybky by se vylekaly a svou hru by přerušily. Já jsem se ale kochala ještě přinejmenším 20 minut a pořídila jsem celou sérii snímků. |
A dostáváme se k tomu podstatnému: jak fotím. První pravidlo je, že fotím hodně. Na jednu použitou fotku připadnou
mnohé desítky nepoužitých - buď takových, co rovnou zahodím, nebo menší část "do archívu". To bohužel neznamená, že
fotky na těchto stránkách jsou jako výsledek selekce perfektní. S některými nejsem tak docela spokojená, ale
vystihují prostě nějakou vlastnost ryby nebo zachycují okamžik, který se mi už lépe vyfotit nepodařilo. Zatím -
protože se snažím dělat pořád nové a lepší fotky.
| |
 | |
 |
Situaci mám "ulehčenou" tím, že nepoužívám blesk. Ne snad proto, že bych to neuměla nebo bych se bála právě těch odlesků, moje důvody jsou jiné. Za prvé ryby tak mají přirozenější vybarvení - záleží to na konkrétním druhu, ale některé prostě vyniknou mnohem lépe při tlumeném osvětlení. Za druhé, rozhodně přirozeněji vypadá pozadí na výsledné fotografii. Hlavní důvod je ale ten, že každá moje "session" trvá třeba hodinu nebo více, přičemž pořídím stovky fotek... a kdybych přitom pokaždé zaplavila ryby oslňujícím světlem, život v akváriu by se po tu dobu zastavil. Podstatné je, že chci vyfotit ryby při určité činnosti, v typické pozici, prostě pořídit snímek spíš dokumentární, aniž bych ryby sebemíň vyrušila. Je to tak trochu proti základním doporučením na focení rybích portrétů (zvolit max. clonu a použít blesk)... má to ale svá specifika, která je třeba respektovat. 
Pochopitelně
nastává problém s délkou expozice (díky stabilizátoru obrazu se ale prakticky nemusím starat o to, kolik "udržím" -
dokážu získat ostré snímky i při expozičních časech 1/3 sek.) - ta je tak dlouhá, že zachytit pohybující se ryby je skoro
nemožné. Sleduji je pořád v hledáčku (resp. na displeji)
a čekám na okamžik, kdy se zastaví nebo aspoň zpomalí. V tu chvíli do záběru vtrhne jiná ryba a můžu začít
od začátku. Fotím ale svoje vlastní ryby, mám dost času nezdařený snímek opakovat. Některé takto "nepodařené" snímky
jsou naopak vítaným protipólem statických portrétů z akvaristických atlasů - viz foto razborek, kde je vidět, že se
rybička jen tak na okamžik zastavila, ale co nevidět odpálí znovu jako torpédo. Nebo fotka nalevo, která ukazuje,
kolik života vnesou do akvária pygmejové.
|
Není to pravidlem, ale dost často nastavuji záměrně podexpozici, a to až -1 EV. Běžně při fotografování krevetek
nebo světlých ryb; pozadí snímku je oproti nim tmavé a moji trpaslíci jsou příliš malí na to, abych mohla použít
bodové měření expozice.
Jak asi vysvitlo z předchozího textu, fotím v režimu předvolby clony (Av). Běžně používám bracketing,
takže na jedno stisknutí spouště získám tři snímky (s posunem 1/3 EV). Kromě primárního účelu, tj. možnosti vybrat
snímek s nejlepší expozicí, je výsledkem také větší počet snímků (to lze samozřejmě nahradit sekvenčním snímáním).
Při fotografování velmi pohyblivých rybek je těžké vystihnout právě ten moment, kdy rybka na zlomek sekundy zastaví;
pořídím tedy sérii fotek zachycující několikavteřinovou akci, lišících se jak expozicí, tak zachycenou fází pohybu.
Vybrat potom tu nejlepší fotografii není jednoduché...
|
|
| |