Marisa cornuarietis

nepřítel rostlinných akvárií

Marisa cornuarietis je velmi pěkný, čilý a zajímavý plž. Ale rozhodně si ho nepořizujte do akvária s rostlinami - před tím vás důrazně varuji. Je to totiž obrovský jedlík a sežere cokoliv... Žádná rostlina neodolá, během pár dní zbydou jen ohlodané stonky plovoucí na hladině a za dalších pár dní ani to ne. A pak se připravte na tázavý pohled toho jedlíka, proč mu nedáte zase nějaké chutné bylinky :-)

Ač to není na první pohled patrné, Marisa cornuarietis (syn. M. rotula, M. chiquitensis, M. intermedia, Ceratodes cornuarietis, Ampullaris cornuarietis) patří mezi ampulárkovité plže (čeleď Ampullariidae). Do stejného rodu patří už jen jeden další druh, Marisa planogyra. Ampuláriím se podobají jen menší šneci (do 2 cm), ulita starších jedinců je zploštělá. Často je tento druh laiky přiřazován k okružákům (český název ampulárka okružákovitá, anglicky Giant Ramshorn Snail). Ulita může dosahovat velikosti až 5,5 cm o šířce cca 2 cm; u starých jedinců ji tvoří až 4 závity. Samice bývají větší než samci. Zbarvení je typické proužkované, 3-6 pruhů je umístěno z velké části na "spodní" straně ulity, tj. na levé. Pravá strana tak bývá žlutá a levá tmavá. Podobně jako u ampulárie existuje v akváriích i žlutá mutace bez pruhů, případně s pruhy hodně světlými.

Marisa cornuarietis pochází ze střední a jižní Ameriky (Kostarika, Honduras, Panama, Venezuela, Kolumbie a Brazílie). Obývá nejčastěji mělčí, hustě zarostlá místa: jezera a rybníky, zavlažovací kanály, řeky, bažiny. Snáší dokonce i brakickou vodu, ale pak se přestává rozmnožovat. Byl zaznamenán případ šiření z jedoho toku přes pobřežní brakickou lagunu až do další řeky vzdálené 1 míli (Hunt, 1961). Snáší i velmi znečištěnou vodu s malým obsahem kyslíku; dokáže přečkat i subtropické podmínky (teplota 12°C; nicméně optimum je v rozpětí 18-28°C). Postupně byla introdukována do dalších tropických regionů, ať už záměrně, či nechtěně. Nejprve to bylo na na Kubu a Portoriko, později se objevila na Floridě a v Texasu (velmi pravděpodobně byli předkové těchto populací nechtění obyvatelé akvárií, vypuštění do volné přírody). Momentálně ji najdeme i v Africe a Asii, kam byla vysazena se zvláštním posláním. Více na konci článku...

Marisa cornuarietis je jak už jsem napsala velmi žravý tvor. Živí se rostlinami, odumřelým materiálem, drobnými živočichy a jejich vajíčky... sežere prostě všechno, dokonce i papír. Pokud jde o rostliny, má zajímavou likvidační metodu - neokusuje listy z kraje, ale nejraději se do nich pustí hned od stonku. Nechala jsem v akváriu s marisami kryptokorynu zasazenou v košíčku a doufala jsem, že než ji stihnou ožrat, přesadím ji jinam. Během pár minut koukalo z košíčku jen několik milimetrů řapíků, zbytek rostliny plul na hladině. Marisa prostě narazí na něco jedlého a začne hlodat a hlodat... podobný přístup jsem u žádného jiného druhu nezaznamenala. Ale abych napsala i něco pozitivního: marisa žere řasy všech druhů, i vláknité a štetinku. Ale prakticky toho využít v akváriu není zrovna lehké... vyšším rostlinám dává totiž přednost! Hodí se ale výborně do akvárií bez rostlin, která dokáží udržovat naprosto bez řas. Ovšem Marisa cornuarietis má velmi dlouhá tykadla a pro ryby jsou velkým lákadlem :-( Různí chovatelé zjistili u svých šneků zajímavé preference, co se rostlinných druhů týká - některé zůstaly v akváriu dlouho netknuté. Ale na to nelze spoléhat, u jiných vzaly totiž za své velmi rychle i údajně "odolné" druhy rostlin...

Všichni zástupci ampulárkovitých jsou gonochoristé, tj. mají narozdíl od většiny jiných plžů oddělené pohlaví. Rozeznat samici a samce podle vnějších znaků je ale často obtížné. Ne u tohoto druhu; Marisa cornuarietis má pohlaví dobře rozpoznatelné. Samice bývá větší a má otvor ulity spíš oválný, zatímco samec má otvor téměř pravidelně kruhový. U této čeledi existuje ještě jedna zvláštnost, a to je kladení vajíček mimo vodu. Opět to ale neplatí pro marisy. Bělavá vajíčka v rosolovitém obalu klade na rostliny pod vodní hladinou. Měří 2-3 mm a během svého vývoje, který trvá asi 2-3 týdny, narostou na 4 mm. V období před líhnutím je stěna vajíček průhledná, video s malými šnečky pochodujícími uvnitř vajíčka můžete shlédnout tady. Vajíček bývá v jedné snůšce 30-50 a samička, která si po páření uschovává spermie na delší dobu, může klást vajíčka asi každé 3 týdny.

Marisa cornuarietis má plíce i žábry a také dýchací trubici (sifon), i když o něco kratší než má ampulárie. Umožňuje nadýchnout se tak, aby sám plž zůstal pod hladinou a nestal se tak snadnou kořistí predátorů, zejména ptáků. I tento druh se může občas vydávat na výlety nad hladinu, hlavně při nedotatku potravy, i když to není častý jev. V takovém případě může přečkat nějakou dobu na suchu, má totiž víčko (operculum), které se dá celé zatáhnout do ulity. Tělo je tak dobře chráněno proti vyschnutí. Nicméně tento druh není odolný proti delšímu suchu; vysoušení zavlažovacích kanálů je tak jednou z cest, jak se ho zbavit tam, kde není žádoucí.

Marisa cornuarietis je jeden z nejvíce využívaných druhů plžů v různých oblastech lidské činnosti. Kromě akvaristiky, která s sebou nese i negativní jev (šíření do nových oblastí, kde se tento druh může projevovat invazivně a decimovat lokální faunu a flóru) je to i medicína a biologický boj proti různým škůdcům. V karibské oblasti bývá Marisa cornuarietis vysazována kvůli svému apetitu jako účinný likvidátor vodních plevelů, hlavně plovoucí Eichhornia crassipes, Pistia stratiotes nebo Hydrilla verticillata a podobných druhů. To má význam i v boji proti komárům. Bohužel podobný zásah byl prováděn bez předchozího zjištění, jak se bude introdukovaný druh v novém prostředí chovat, jestli bude opravdu likvidovat plevel, nebo dá přednost jiným zdrojům potravy - nebylo vlastně ověřeno, jestli se sám plž nestane nevítaným problémem. Marisa po sobě zanechává oblasti naprosto zbavené vegetace. V dnešní době je snaha tyto introdukce prověřovat a zkoumat, jaký je jejich dopad.
Do tropických oblastí Asie a Afriky byla Marisa cornuarietis vysazena jako konkurence plžů Bulinus sp. a Biomphalaria sp. Tito plži jsou hostiteli parazitů, způsobujících schistosomatózu - nemoc, která postihuje více než 200 miliónů obyvatel tropů a subtropů a dalších asi 600 milónů ohrožuje. Marisa tuto chorobu nepřenáší a díky své žravosti konkuruje domácím plžům, jednak tím, že je obírá o potravu, a také přímo likviduje jejich vajíčka a mladé jedince. Tam kde byla vysazena došlo prokazatelně k rapidnímu snížení populací přenašečů nebo k jejich vymizení během 2-3 let.
V Portoriku je kromě likvidace Eichhornia crassipes a plžů Biomphalaria užitečná ještě jinak - místní obyvatelé ji přímo konzumují.
Marisa cornuarietis je také využívána k bioindikaci jako organismus citlivý na přítomnost tzv. endokrinních disruptorů, látek působících v minimálních koncentracích a ovlivňujících hormonální cestou živé organismy včetně člověka. V těle organismů se látky ukládají a předávají se i z matky na potomka, způsobují některé závažné poruchy včetně neplodnosti.

Marisa cornuarietis je po mnoha stránkách zajímavý plž, ale jeho chov v akváriu lze doporučit jen nadšencům. Koneckonců jsou akvaristi, kteří chovají například nádherné velké rostlinožravé tetry nebo africké cichlidy; v jejich akváriích by marisa působila jako zajímavý doplněk. Kdo dává přednost rostlinám, ať se má před tímto pažravcem na pozoru :-)

Literatura: Hunt, B.P. (1961): Tolerance Of A Freshwater Snail Marisa Cornuarietis (L.) To Sea Water. Quarterly Journal Of The Florida Academy Of Science 23:278-284.