Melanoides tuberculata

nenápadný krtek

Melanoides tuberculata je jeden z nejčastěji chovaných plžů. Respektive, jeden z druhů nejčastěji přítomných v akváriu - často se tam ocitne bez vědomí akvaristy. Je to velmi specifický obyvatel akvárií, tráví totiž většinu času zahrabaný v substrátu a jen zřídka se vydává na prohlídku akvária. Můžeme tak mít stovky těchto plžů, aniž bychom to vůbec tušili. A jen málokdo asi ví, že kromě "kypření" substrátu v akváriích po celém světě je tento druh zajímavý i ledasčím jiným.

Piskořka věžovitá, jak se Melanoides tuberculata jmenuje česky, není blízká příbuzná žádného jiného druhu chovaného v akváriích. Patří do čeledi Thiaridae a někdy jí najdete pod synonymy Nerita tuberculata, Thiara tuberculata, T. tuberculatus nebo Melania (Melanoides) tuberculatus.
Její domovina je v tropické a subtropické Asii a Africe, v pásmu od Maroka přes Madagaskar, Saudskou Arábii až do jižní Číny, na Jávu a Celebes. Dnes je rozšířená prakticky kosmopolitně v tropickém a subtropickém pásmu; objevila se v Izraeli, na Havaji, v Polynésii, Austrálii a na Novém Zélandě, na jihu USA, v Mexiku, Portoriku, Panamě, Venezuele a Brazílii. Do většiny nových oblastí jí vysadili akvaristé :-(

Obývá stojaté i pomalu tekoucí vody, zejména s bahnitým nebo písčito bahnitým substrátem, kde se může vyskytovat v neskutečném množství (např. v pobřežních porostech na Floridě bylo zjištěno až 37 500 jedinců na m²). Snáší i slanou vodu až do 30 ppt. Vyžaduje teplejší vodu, ale např. v Izraeli přečkává zimu zahrabaná hluboko v bahně.

Dorůstá velikosti většinou do 2 cm, ale v přírodě může být i čtyřnásobná. Její ulita s pěti závity je masívní a tvrdá, zdobená různými ornamenty (mezi sebou se liší populace pocházející z různých částí světa). Má i drobounké tmavé víčko (operculum). Dýchá jen žábrami. Piskořku si v akváriu nespletete s žádným jiným druhem, její vzhled i chování je naprosto jedinečné. Má také nádherný tvar hlavy a překrásné oči - jenže ty můžete vidět jen vzácně.

Melanoides tuberculata je víceméně noční tvor. Přes den se schovává v substrátu, prolézá ho a hledá něco k snědku. Přitom zabraňuje jeho slehnutí a vzniku anaerobních zón. Občas je dokonce možné pozorovat, že se štěrk v akváriu podivně nadzdvihuje a přesýpá. Piskořka nepoškozuje kořeny rostlin ani jejich zelené části. Živí se odumřelým materiálem, různými zbytky, případně konzumuje i řasy při svých nočních výletech mimo substrát. V případě nedostatku kyslíku v akváriu je možné piskořky vidět na skle, jak směřují přímo k hladině v hojném počtu. Vždy je takový hromadný úprk signalizací nějakého problému s vodou nebo s filtrací. Ke zhoršené kvalitě vody přispívají samozřejmě i přemnožení plži, kteří produkují odpad.

Melanoides tuberculata je hermafrodit a navíc se rozmnožuje partenogeneticky - to znamená, že k reprodukci není potřebné páření s jiným jedincem, každý si vystačí sám :-) Jediná zatoulaná piskořka tak může zaplnit akvárium svým potomstvem. Mimo to dochází i k normálnímu rozmnožování s pohlavním spojením dvou jedinců. Piskořka je živorodá, nosí váček s vyvíjejícími se mláďaty v hlavové části, nebo údajně i na ulitě. Čerstvě narození šnečci měří asi 2 mm a jsou věrnou napodobeninou rodičů (resp. rodiče, pokud mají jen jednoho). Rozmnožují se už jedinci od velikosti 1 cm a množství mláďat kolísá v rozmezí 1 - 70.

Melanoides tuberculata se při vhodných podmínkách (teplá voda a hlavně dostatek potravy.... překrmování ryb!!!) rozmnožuje velmi rychle a nemusíme si toho ani všimnout. V případě masivního přemnožení v noci pokrývají plži skla, veškerou dekoraci a rostliny (odměnou je fakt, že udržují všechny povrchy bez řas); vidíme je často i ve dne a štěrk je v neustálém pohybu, což znesnadňuje zasazení nových rostlin. Dostávají se ve velkém počtu i do filtru, což může způsobit problémy. V tak extrémním případě je nutné jejich počet zredukovat. Snadno je sesbíráme ze skla, případně můžeme nasadit i některé "šnekožravé" ryby. Ale pozor! Byly zaznamenány případy poškození čelistí čtverzubců, což vedlo nakonec k jejich smrti. Takže pokud chcete chovat čtverzubce, raději předem z akvária odstraňte všechny piskořky. Dobré zkušenosti jsou naopak s botiemi, které si s těmito plži umí poradit. Pochutnají si na nich i dravé krevetky Macrobrachium, které piskořku vytáhnou z ulity. Tvrdá ulita ji jinak ochrání i před africkými cichlidami.

Melanoides tuberculata se v místech kam byla zavlečena stává často škůdcem. Konkuruje místním druhům plžů a může tak negativně ovlivňovat jejich početnost, nebo způsobit dokonce jejich vymizení. Je také hostitelem některých parazitů, kteří mohou potenciálně ohrožovat člověka, mimo jiné žlučové a plicní motolice. K dokončení životního cyklu parazita je nutné, aby se plž nejprve stal kořistí nějaké ryby (resp. korýše), kterou pak musí nedostatečně tepelně upravenou sníst člověk. Výsledkem toho všeho je pak jaterní či plicní distomatóza.

Na druhou stranu není Melanoides tuberculata hostitelem jiných parazitů - například původců schostosomatózy. Takže je s úspěchem využívána (podobně jako jiný oblíbený druh Marisa cornuarietis) k likvidaci domácích druhů plžů, kteří tuto nemoc pomáhají šířit. Třeba v Brazílii - kam se dostala neúmyslně, nejspíš opět jako "dopad" z akvária - úspěšně vytlačuje plže Biomphalaria glabrata a pomáhá tak v boji se schistosomatózou. Mechanismus této konkurence není úplně jasný a piskořka se v nových oblastech neuvěřitelně množí, takže je třeba opatrnost. Dokáže přečkat delší období sucha nebo nevhodných teplot, takže zbavit se jí není lehké...

Melanoides tuberculata je akváriu vynikajícím pomocníkem. Stará se o kvalitu substrátu, likviduje zbytky a odumírající listy rostlin a také je spolehlivým ukazatelem kvality vody. Akvaristé si stěžují jen na jednu věc - občas se dokáže strašně přemnožit. Není to ale chyba piskořky - jen nám tím dokazuje, že najde v akváriu dostatek potravy. Nebo spíš nadbytek - a není to její vina, ale naše :-)