obrněný trpaslík




Corydoras pygmaeus je dosti oblíbeným druhem u majitelů miniakvárií. Je to jeden z nejmenších pancéřníčků, měří obvykle okolo 2,5 cm, max. 3 cm. Kromě trpasličího vzrůstu ho odlišuje od většiny pancéřníčků také ta vlastnost, že velmi rád opouští dno akvária a proplouvá celým vodním sloupcem. Jeho domovinou je Brazílie, Peru a Ekvádor.
Jako obyvatel akvária je Corydoras pygmaeus nenáročný. Nutností je, tak jako u všech pancéřníčků, chovat tyto rybky ve skupině. Samostatně chovaní jedinci jsou plaší, málo pohybliví a viditeně chřadnou. Naopak hejnko pancéřníčků neúnavně prohledává dno akvária nebo se jen tak prohání mezi rostlinami, často i blízko hladiny.
Při zařizování akvária je nutné použít jemnější štěrk bez ostrých hran - jinak by rybkám hrozilo poranění, a hlavně by se těžko dostávaly k zapadlé potravě. Pancéřníčci totiž najdou kdejaký ztracený drobek a nedají si pokoj, dokud ho nevydolují.
Pokud jde o potravu nejsou nijak vybíraví, ti moji zbožňují tabletky Nutrafin a jakoukoliv mraženou potravu. Naprosté nadšení u nich vyvolala živá artémie, rádi také požírají rozmačkané malé kotulky. Krmit tyhle ryby je prostě radost, zavděčíte se jim úplně vším.
Ani pokud jde o vodu, nemá Corydoras pygmaeus zvláštní nároky. Vyhovuje mu nejlépe voda neutrální, středně nebo méně tvrdá. Teplota by se měla pohybovat v rozsahu 22-25°C. Je nutná pravidelná výměna vody, dusičnany by měly být optimálně <20 mg/l.
Pancéřníčkům se líbí hodně zarostlé akvárium, tak aby se mohli schovávat mezi rostlinami; na druhou stranu ale potřebují volné místo k plavání. Rostliny nevyhrabávají, ale proplétají-li se třeba hustým porostem Lilaeopsis novae-zelandiae, občas nějakou vytrhnou. Rádi zkoumají spodní stranu listů plovoucích rostlin, ale hladina nesmí být celá pokrytá, protože často vyrážejí nabrat vzduch. Zvláště při krmení podnikají prudké výpady k hladině jeden za druhým.
Ke tření může docházet každé 4 týdny, přičemž samička (poznáme ji podle oblejších tvarů, viz první foto na této stránce a srovnání s fotografií pod tím) během několika dnů naklade až 100 jiker. Tření probíhá v klasické "T" pozici poté, co si samička vybrala a očistila vhodné místo k nalepení jiker. Takovým místem jsou nejčastěji stěny akvária, velké listy rostlin, filtry nebo jiné předměty ponořené do akvária. Snížení teploty jako spouštěcí faktor není nutností. Samička lepí jikry po jedné, jsou velké 1,5 mm, silně lepkavé, šedavé. Při teplotě 24°C se potěr líhne za 4-6 dní, za další dva dny se rozplave. Při vydatném krmení (plankton, mikry, artémie, grindal, později sekané nítěnky...) roste velmi rychle. Pohlavně dospívá už po 3 měsících.
Corydoras pygmaeus nepožírá jikry ani potěr, takže není nutné zřizovat zvláštní odchovnou nádrž. Nicméně v akváriu s odrůstajícím potěrem je třeba dbát na maximální čistotu a měnit pravidelně větší část vody.
Já mám pygmeje jen čtyři; vypadají sice spokojeně, ale plánuju dokoupit ještě dva /už se stalo/. Tenhle druh ale bohužel není v obchodech často k vidění... Taky si pohrávám s myšlenkou koupit jich aspoň šest a věnovat jim o něco větší akvárium - upřímně řečeno, Corydoras pygmaeus není 100% "trpaslík" - vzrůstem určitě, ale temperamentem nikoliv.

© 2004-2005 Markéta Rejlková