Rašelina je kontroverzní materiál – jedni ji zavrhují jako nevyzpytatelnou nebo zbytečnou věc, jiní jí připisují svoje úspěchy v odchovu náročných druhů ryb. Jak se na ní budete dívat vy záleží na tom, co od ní očekáváte. Zkusím nejprve odpovědět na základní otázky ohledně jejího použití a na závěr se vrátím k otázce nejdůležitější – jestli rašelinu vůbec používat.

CO rašelina vlastně v akváriu způsobuje?
Rašelina je organický materiál a jako taková podléhá ve vodě rozkladu. Přitom dochází ke spotřebě kyslíku a uvolňují se různé látky, z nichž nás nejvíc zajímají huminové kyseliny (souhrný název pro celou skupinu látek). Způsobují změnu pH a vodě také dodávají nepříliš populární hnědavé zbarvení. Do vody se dostávají i hormony, CO2, případně dusíkaté látky atd. Konkrétní zložení rašeliny se liší podle původního materiálu, lokality a stáří.
Huminové kyseliny pracují na principu kationové výměny: uvolňují H+ kationty a na uvolněné místo v karboxylové skupině váží různé kationty vyskytující se ve vodě, z nichž nás zajímají zejména Ca2+ a Mg2+. Tím se rašelina stává velmi vítaným pomocníkem při přípravě měkké a kyselé vody. V důsledku snížení pH dochází i k poklesu alkality (pufrační schopnosti) vody. Mimo to navazují huminové kyseliny některé prvky do chelátové vazby, pro nás je zase zajímavé hlavně dvoumocné železo – zabrání se tak jeho přechodu do oxidované formy nepřístupné rostlinám (Fe3+). Takto vázané Fe2+ je pro rostliny volně přístupné. Oproti tomu toxické kovy vázané na huminové kyseliny se stávají neúčinné. Další látky, které se do vody uvolňují, působí protibakteriálně, brzdí růst plísní a údajně i nepříznivě ovlivňují růst řas. Naopak podporují vybarvení ryb. Řada chovatelů diskusů nadšeně tvrdí, že jejich ryby čajovou barvu rašelinného výluhu prostě milují a nádherně se zbarvují – totéž platí pro drobné jihoamerické cihlidky, drobnoústky, sekernatky a další. Mimo to někteří chovatelé spojují rašelinu s úspěchy s vytřením těch druhů ryb, které se k tomu jinak nedařilo „přinutit“.

JAKOU rašelinu použít?
Nejdříve je nutné sehnat tu správnou rašelinu, protože ne každá se hodí do akvária. V žádném případě nelze použít zahradnickou rašelinu ošetřovanou pesticidy nebo obohacenou hnojivy. Hledejte rašelinu chemicky neupravovanou. Ne každá má také schopnost ovlivňovat v dostatečné míře chemické parametry vody! Může platit i pravdilo, že nejsilněji působí rašelina drcená na malé částečky (z těch se potom vyrábějí granuláty přímo pro akvaristické účely). Není nutné používat speciální akvaristické výrobky, u nich ale máte aspoň jistotu, že neobsahují škodlivé látky. Nicméně rozdíl v ceně je závratný.
Osobně mám vyzkoušenou granulovanou rašelinu od Sery, je účinná i v tvrdé bratislavské vodě. Až spotřebuji celé balení, zkusím nějakou obyčejnou rašelinu za zahradnictví.

JAK na to?
Návodů jak využít rašelinu ke snížení pH a změkčení vody je několik. V miniakváriích využívám ten nejjednodušší, tj. menší hrst rašelinného granulátu v punčoše vložím přímo do akvária. Působení rašeliny je tak zpočátku mírnější, trvá asi 2 týdny, než se voda pořádně zabarví. Změna pH a tvrdosti ale nastane během 2 dnů.
Další možnost je umístění rašeliny přímo do komory filtru, čímž dosáhneme rychlejšího vyluhování látek. Nevýhodou je, že rašelina může zanést filtr nebo se naopak uvolnit a zakalit vodu v akváriu. Také nevím, jak sousedství rašeliny působí na nitrifikační baktérie (i když je nejspíš nepříznivě ovlivňuje už jen fakt, že voda procházející filtrem obsahuje rašelinný extrakt).
Nejlepší metoda je asi připravit si rašelinný výluh mimo akvárium a dodávat ho do vody při každé výměně. Výhodou oproti předchozím způsobům je, že můžeme pH přesně regulovat a při pravidelné výměně vody nedochází ke kolísání pH.
Nejúčinněji získáme rašelinný extrakt tak, že dáme do nějaké velké nádoby dostatečné množství rašeliny a zavedeme filtraci nebo vzduchování. Při rozpadu organických kyselin dochází k vysoké spotřebě kyslíku, takže prokysličením vody můžeme celý proces urychlit. Část akvaristů rašelinu nejdříve nechá přejít varem (nebo ji dokonce jen několik hodin vaří a po vychladnutí je extrakt hotový) – tím dojde k okamžitému nasáknutí a ponoření, jinak rašelina (včetně granulátu) několik dní plave na hladině. Otazné ovšem je, jestli při převaření nedojde k degradaci některých organických složek, a tedy ke snížení účinku. Já se převaření vyhýbám, mám dost trpělivosti a rašelinu nechávám louhovat delší dobu. Nebo ji vložím do punčochy a zatížím, takže nasákne rychleji.
Rašelinu můžeme nechat louhovat 1-2 týdny. Za tu dobu voda patřičně zčerná. V podstatě platí pravidlo, že k největší změně parametrů dojde během prvních 48 hodin, potom už jsou parametry poměrně stabilní. Neznamená to ale, že by byl výluh „hotový“ - i dál se uvolňují do vody důležité látky, které mimo jiné podporují chemickou stabilitu následné směsi s akvarijní vodou. pH rašelinného výluhu může být velmi nízké (<4), takže je třeba vodu v akváriu pravidelně kontrolovat a najít časem správné množství a dobu působení rašeliny.

KOLIK a JAK ČASTO?
Na otázku kolik není lehká odpověď. Velmi záleží na vlastnostech konkrétní rašeliny, kterou chcete použít, na parametrech vstupní vody (zejména na alkalitě) a také pochopitelně na výsledku, kterého chcete dosáhnout. Při prvním použití zvolte raději menší množství, obzvláště to platí, pokud používáte akvaristické granuláty. Jen pro představu - obecně se používá množství rašeliny odpovídající jedné nebo několika hrsti při objemu akvária v desítkách litrů – ale toto je jen velmi obecný údaj.
Změny parametrů jsou poměrně stabilní, nedochází k zpětnému kolísání pH v průběhu dní či hodin, jako tomu bývá při použití anorganických kyselin v dobře pufrované vodě. Nicméně i na působení rašeliny má pufrační kapacita vody velký vliv. Při vyšší alkalitě je nutné použít větší množství rašelinného extraktu. Stabilnějším parametrem je tvrdost, pH se případně může lehce zvedat po cca 14 dnech až jednom měsíci. V tom případě je nutné pravidleně rašelinu měnit nebo dolévat extrakt.
Vliv na to všechno má samozřejmě i frekvence výměny vody a vyměňované množství.
Odpůrci používání rašeliny občas poukazují na to, že rašelinu musíte často měnit a tak je úprava vody dost nákladná. Nemusí to být pravda; pokud najdete takovou rašelinu, která má nízké pH, jste schopni z jednoho balíku rašeliny připravit několik stovek litrů velmi měkké vody s pH 6 nebo méně a tu potom ředit s vodovodní vodou.

NA CO si dát pozor?
1) Nepoužívejte zároveň rašelinu a aktivní uhlí s vyjímkou situace, kdy uhlí používáte PRÁVĚ kvůli rašelině (pro odstranění látek, které způsobují zbarvení vody). Ano, filtrace přes aktivní uhlí odstraní zbarvení v případě, že by se vám nelíbilo – rybám se totiž líbí. pH přitom zůstane snížené, i když podle některých zdrojů může mírně stoupnout směrem k původní hodnotě a s ním i tvrdost (viz závěrečná pasáž této stránky). Používáte-li aktivní uhlí k jinému účelu, např. na odstranění léčiv z vody, bude účinnost uhlí rapidně klesat, protože se na něj rychle adsorbují látky z rašelinného výluhu. Zároveň mějte na mysli, že spolu s huminovými kyselinami se z vody odstraňují i prvky na ně navázané – což jistě nevadí v případě Ca2+ a Mg2+, ale může to být velmi významné v případě mikroprvků jako je Fe2+.
2) Máte-li v akváriu nějaký organický materiál, jako je rašelina, ale i kořeny nebo větší množství detritu, váží se na něj různé látky přidané do vody. Je dobré s tím počítat. Konkrétně při dávkování léčiv se může stát, že dáme do akvária sice správné množství, ale ve vodě ho ve skutečnosti zůstane jen zlomek.
3) Při použití rašeliny zapomeňte na Tillmanovu tabulku. Na základě pH a „UT“ už nemůžete určovat množství CO2 v akváriu.
4)Protože má voda upravovaná rašelinou většinou i nízkou alkalitu, platí obvyklé upozornění ohledně sledování pH. Ve slabě pufrované vodě hrozí výkyvy pH.

Rašelinu ANO či NE?

ANO
  • rašelina opravdu funguje – dokáže snížit pH a tvrdost i u tak dobře pufrované vody, u které nezabírají anorganické kyseliny nebo komerční snižovače pH
  • při této úpravě vody nezvyšujeme vodivost (naopak významně klesá) ani celkovou mineralizaci
  • změněné pH a tvrdost jsou stabilní – v žádném případě nehrozí, že by se během hodin či dnů parametry vrátily na výchozí hodnoty
  • kromě změny pH a tvrdosti se uvolňuje do vody řada látek, které prospívají rybám – to je důležité zejména tehdy, když se chceme pokusit o odchov


NE
  • v počátečních fázích může někdy trochu trvat, než najdeme vhodnou rašelinu a odhadneme správné množství
  • tak jako v jiných případech, kdy se pokoušíme změnit chemismus vody, je i tady nutné pravidlené testování
  • pokud máme v akváriu takové druhy ryb, kterým nevyhovuje kyselé prostředí a měkká voda
  • pokud je naše akvárium především rostlinné a ryby jsou jen doplněk – jednak v kyselé vodě některé rostliny neprospívají, a pak také ztrácíme přímou kontrolu nad množstvím CO2 (je ovšem otázkou, jestli mají být naším cílem spokojené ryby a prosperující rostliny, nebo hlídání určité - beztak přemrštěné - koncentrace CO2 v akváriu... každý nechť si odpoví sám)

Zajímavý odkaz na debatu o snižování pH a zkušenostech s rašelinou: Appropriate Apisto pH and how to Get It

Poznámka na závěr: rašelina se samozřejmě dá použít i jako jedna z vrstev dna do nově založeného akvária, případně jako vytírací substrát pro některé druhy ryb. To by ale vydalo na samostatný článek...

© 2005 Markéta Rejlková