Rozměry: 68x30x36 cm
Objem: 73 litrů

"Sumajsie" je moje nejnovější akvárium, a tudíž i nejhezčí :-) Uznávám, že název akvária je směšný, ale vystihuje trefně moje dlouhé váhání při volbě oblasti, kterou by mělo akvárium představovat. Sumatru, nebo Malajsii? Nakonec je to takový kompromis, proto "Sumajsie". Úvahu o zakládání biotopního akvária (resp. něčeho, co by se mu mělo alespoň blížit) na příkladu indomalajské oblasti najdete na zvláštní stránce. Tady jen podotýkám, že "Sumajsie" NENÍ biotopní akvárium.

4.11.2005 Přišel den D a realizuju myšlenku, kterou jsem už nějakou dobu nosila v hlavě. Zakládám "Sumajsii". Po technické stránce jsem nevymyslela a nepřipravila nic, soustředila jsem se na vymýšlení nejlepší kombinace rostlin a pošilhávala jsem i po rybách indomalajské oblasti, i když ty jsou v tomhle akváriu (zatím) druhořadé.  K samotnému založení akvária jsem přistoupila dost narychlo, takže jsem nestačila dát dohromady vytápění substrátu, které bych v tomhle akváriu ráda měla. Ale vzhledem k časovým okolnostem jsem nechtěla nic odkládat; je pravděpodobné, že ze rok budu všechno stejně předělávat, takže jsem dokonce ošidila i dno. I když, ošidila je asi silné slovo - posuďte sami. O zakládání se trochu rozepíšu, ale nepovažujte to prosím za návod...

Připravila jsem si všechno potřebné, rostliny jsem použila částečně z jiných akvárií, zbytek jsem sehnala během předchozích dnů a zatím uskladnila v jednom akváriu. Se substrátem to bylo složitější - nebudu lhát, dno není jen z akadamy, i když ostatní vrstvy nejsou vidět. Vzhledem k tomu, že v popředí by měla hrát prim Blyxa japonica, která se do akadamy hodně špatně sází, rozhodla jsem se pod akadamu použít jemnější štěrk (vedly mě k tomu i finanční důvody - pokud budu dno za rok předělávat, není třeba rostliny extra rozmazlovat - takže jsem štěrk použila na celou plochu dna). Zásobila jsem se dostatečným množstvím Ratajova Starého dna, praného granitového štěrku s hrubším zrnem (do 4 mm) a akadamy a mohla jsem se pustit do akce:

 
část rostlin připravených k zasazení
nakonec jsem použila 6 kg Starého dna, skoro 5 kg štěrku a 6 l akadamy 1,5 cm Starého dna (nedávám ho až
k přednímu sklu, aby nebylo vidět)
teď je na řadě bohatá vrstva: Florapol (malý zbytek) a přes něj 1,5 cm akadamy
  opět Staré dno na vybraná místa, kde budou rostliny vše překryté štěrkem (u předního skla nasypu jen akadamu) teď jsou už zasazené všechny rostliny, které koření ve dně po napuštění - nepatrný zákal, ani jednu  z vrstev substrátu jsem neprala

  Sázení rostlin nějakou dobu trvalo; sázím vždycky úplně nasucho, aby se vrstvy substrátu moc nepomíchaly, resp. aby se na povrch nedostal obohacený spodní materiál, který by kalil vodu. Aby mezitím neoschly už zasazené rostliny, průběžně jsem je rosila. Pak jsem celé dno zasypala tenkou vrstvou akadamy a dala na místo jeden velký kořen (z jiného akvária, kde mezitím pěkně obrostl řasami). Velmi pomalu jsem napustila vodu, na kořen naaranžovala Microsorium pteropus a jeden velký chomáč Monosolenium tenerum. Kapradiny jsem jen zastrčila do spár a Monosolenium jsem zatížila malým kamínkem, nic víc nebylo třeba (to platí i pro dva menší kousky, které jsem dala na dno). Monosolenium tenerum drží pěkně samo na místě i bez zatížení, ale chtěla jsem trsy zkrotit, aby měly kompaktní vzhled - při trhání z miniakvária jsem je trochu pocuchala. Ještě jsem za kořen zastrčila několik tenkých kořínků, které jsem na začátku léta vykopala na zahradě a od té doby čekaly, až nastane jejich okamžik. Jen jsem je krátce omyla a sundala největší kusy odlupující se kůry. Aby nevypluly na hladinu, musela jsem je všelijak proplést a zaklínit. Otázkou je, za jak dlouho se rozpadnou (pokud nezačnou hned plesnivět, to by byl ten horší případ)... Bažinný charakter akvária ještě dokreslí tlející listy stromů na dně, ale s těmi chci pár dní počkat.

Vyfotila jsem i průřez vrstvami dna, tak jak jsou vidět z bočních stran - tam jsem je nechala vyniknout schválně. Jinak platí vždycky pravidlo dávat ke sklu jen jeden (svrchní) materiál, aby dno nepůsobilo rušivě. Pozor hlavně na hnojivo, v průběhu času může měnit barvu a pak je nepřehlédnutelné.
Na fotografii není část nejblíže k přednímu sklu - tam je už jen akadama. Celková výška substrátu u zadní stěny je 7 cm, u přední 4 cm.


  Ještě se zmíním o rostlinách: v popředí je Blyxa japonica, které jsem původně chtěla použít mnohem více, ale koupené rostliny se během 5 dnů úplně rozpadly. Chystám se Blyxu brzo doplnit. Pak jsou tu už zmiňované Microsorium pteropus a Monosolenium tenerum z jiných mých akvárií; tři malé trsíky Rotala wallichii, které už strávily několik dní pod vodou a začínají vyhánět submersní listy; Rotala rotundifolia a Limnophila sessiliflora, u obou jsem použila část svých rostlin a část jsem koupila z obchodu, kde už byly dost dlouho (taky podle toho vypadají). A nakonec dva druhy kryptokoryn: Cryptocoryne moehlmannii, která si také nějakou dobu poseděla v prodejně, a potom veliké červené rostliny s nejistou druhovou příslušností - snažím se věřit tomu, že je to Cryptocoryne affinis (C. wendtii, která vypadá hodně podobně, roste na Srí Lance - ta by se mi sem moc nehodila).

Při umísťování rostlin jsem se snažela držet pravidla dávat k sobě druhy s kontrastujícími listy (jak barvou, tak tvarem). Vlastně jsem to pravidlo porušila, v pravé části jsou 3 rostliny s listy s červenou barvou - stačilo by, kdyby Rotala rotundifolia byla nalevo od kapradin... ale zatím tam chci nechat prázdno, ona je beztak jen slabě narůžovělá :-) Další užitečná věc je schovat spodní části stonkových rostlin, protože velmi pravděpodobně ztratí časem listy a pořád je vytahovat a znovu zasazovat je otrava; takhle stačí hlídat, aby dobře vypadala jen viditelná část. Důležité je to hlavně u Rotala wallichii, před kterou jsem dala Monosolenium. Rotala rotundifolia je teď schovaná až moc dokonale, ale během několika dnů se doufám listy kryptokoryn napřímí k hladině, vyplní prázdný kout a Rotala bude vidět. Taková je aspoň moje představa.
5.11.2005 Přes noc zákal vody skoro zmizel, už předtím byl nepatrný. V akváriu není žádný filtr, uvažovala jsem sice nad nějakým malým čerpadlem, ale nakonec jsem to zamítla. Jednak je tu Monosolenium tenerum, které si potrpí na klid, a pak jsem vlastně nenašla žádný pádný důvod, proč do akvária cpát techniku. S vytápěním je to horší, v místnosti je okolo 20 °C, někdy méně, a osvětlení akvária hřeje naprosto mizivě. Osvětlení je prozatímní, 20 W kompaktní zářivka. Kdyby nebyl jeden roh akvária v šeru, asi bych se s takovou intenzitou spokojila. Uvidíme, co vymyslím.

Akvárium 12 hodin po napuštění:

Večer si to před mýma očima po akadamě štráduje Melanoides tuberculata! S největší pravděpodobností byla ve Starém dně; hrubší štěrk byl úplně čistý, zatímco ve Starém dně byly větší kusy jávského mechu, kořeny rostlin... zkrátka je to obohacený substrát :-) Šneky v substrátě ale považuju za nevítané černé pasažéry, i když zrovna Melanoides tuberculata se do indomalajské oblasti hodí. Ale co by jich větší počet udělal s mým mnohovrstevným dnem... ani nechci pomyslet. Šnek musí pryč, i když je to jen symbolické gesto - bůhví, kolik jich pochoduje pod akadamou.
6.11.2005 Ráno je akvárium plné piskořek, vylezly ze substrátu a hledají něco na zub na povrchu dna nebo i na rostlinách. Je to k vzteku, už se Melanoides tuberculata nezbavím... Dávám do akvária první právoplatné obyvatele, násadu perlooček - potřebuju uvolnit nádobu, kde je chovám. Na dno "Sumajsie" dávám dubové listí, čerstvě posbírané v lese a povařené ve slané vodě. Akvárium hned vypadá jinak. Na tenkých kořenech se objevují chomáčky plísně, tak přidám do vody trochu rašelinného výluhu a při té příležitosti i cca 20 ml Biofloru.
11.11.2005 Plíseň zmizela sama od sebe. Rostliny rostou pěkně, kromě kryptokoryn, které nepovyrostly ani o milimetr a vypadá to, že se chystají přijít o všechny listy. Během následujících dnů ostříhám úplně všechny listy Cryptocoryne affinis, protože se začaly rozpadat, a také většinu listů C. moehlmannii. Abych to trochu napravila, zasazuju do pravého předního rohu dvě rostlinky Cryptocoryne albida - sice se tam vizuálně moc nehodí a nejsou skoro vidět, ale je to můj oblíbený druh, snad se jí bude dařit.
Ustupuju a dávám do akvária topítko - při 20 °C se nemůžu divit, že kryptokoryny nechtějí růst, a bála bych se do takové zimy dát krevetky.
15.11.2005 Do "Sumajsie" dávám čerstvě koupené krevety - 6 pěkně vypasených Caridina japonica a dvě filtrující krevety - krásného velkého samce Atyopsis moluccensis a jednu malou krevetku, o které později zapochybuju, jestli to není jiný druh. Podobá se totiž nápadně africkému druhu, Atya gabonensis, ale je to těžké poznat, je zatím menší než CJ!
CJ se hned zabydlí, malá krevetka mává vějíři ve vodě a pochoduje přitom akváriem... a Atyopsis moluccensis se na tři dny schová pod kořen a nevychází vůbec ven! Pak se situace obrátí, malá kreveta se usadí napevno na trsu Microsoria, kde filtruje vodu, a velká kreveta začíná chodit na průzkum. Poslušně využívá chodníčky mezi trsy rostlin, vodu nefiltruje, ale prohrabuje pečlivě akadamu a listí. Kupodivu žádné rostliny nevyhrabe, ani nezdupe. Trochu se mě zatím bojí a když se moc přiblížím, tak couvá zpátky do bezpečí.
Kryptokoryny se probírají k životu a zkusmo vysílají nové listy, ale hodně pomalu. Ostatním rostlinám se daří, Monosolenium vypadá pěkně a Blyxa japonica se zotavila z transportu a sázení a je opravdu nádherná. Abych zakryla volný kout, kde měly být kryptokoryny (kromě toho že zeje prázdnotou je tam také ohřívač, na který bych se nerada dívala), sázím do "Sumajsie" ještě dva druhy rostlin - Bacopa monnieri (která sice není typická pro indomalajskou oblast, nicméně patří sem) a Aponogeton stachyosporus (resp. A. undulatus). Kalatky jsou moje oblíbené rostliny a tenhle jediný druh roste mimo Afriku a Srí Lanku/Indii, konkrétně na Malajském poloostrově a na Borneu. Jaká škoda, že sem nemůžu dát i A. ulvaceus nebo jiné krásné druhy... Zasadila jsem 4 poměrně velké rostliny až dozadu okolo ohřívače, kde je dost tma, tak uvidíme, jak se jim bude dařit. Pod nimi by se měla vzpamatovat Cryptocoryne affinis.

25.11.2005 Přidávám ještě další krevetky, 10 drobných Caridina sp. "Tiger". CJ se mezitím už všechny svlékly, filtrující krevety ještě ne. Nezaznamenala jsem žádné úmrtí nebo jiné problémy, kromě toho, že pomalu ubývají dafnie. CJ vyčistily polovinu velkého kořene, která byla zelená od přisedlých řas. Teď už nemají co jíst, žádné řasy se neobjevují a to mě dost mrzí - na umělé krmivo totiž krevety nijak nereagují... sice přes noc zmizí, ale přes den ho dlouhé hodiny ignorují. Tygři plavou nebo běhají po celém akváriu a kvůli tomu rozruchu se vrátí pod kořen Atyopsis moluccensis. Taky CJ jsou z malých krevet nervózní, ale nenechají se vyštvat. Tygři se chovají podivně, jeden z nich, červeněji zbarvený, evidentně odhání ostatní od kořene. Občas se jeden nebo dva tygři vrhnou na CJ, bůhví proč, a ta je v panice setřese. Nikdy jsem u krevet nepozorovala teritoriální chování, ani jiné známky agresivity, a soužití CJ s "obyčejnou" Neocaridina denticulata probíhá úplně normálně... tak doufám, že se tygři uklidní a vše se vrátí do starých kolejí.
Najdu zajímavého šneka, měří asi 3,5 mm a vypadá jako dokonalá zmenšenina Viviparus viviparus, až na to, že nemá typické proužky na ulitě, ale nepravidlené tečkování. Nemám tušení, co je to za druh a odkud se vzal. Žeby opět Staré dno? Mimochodem piskořky odvádějí dobrou práci, na některých místech je dno pěkně rozorané a u skla je vidět, kudy se šneci hrabou na povrch :-(
27.11.2005 Tygři se mezi sebou stále perou, menší krevetka změnila stanoviště o cca 5 cm a velká Atyopsis moluccensis přestala po dvou dnech trucovat a prochází se po akváriu. Měřím parametry vody: pH 6,7 (odpoledne), tvrdost 5,5 °dGH a alkalita 3 °dKH. I když není celé dno z akadamy, stejně je její vliv hodně znát. Od založení akvária jsem neměnila vůbec vodu a nemám to zatím v úmyslu. Rotala wallichii udělala přesně to, co jsem nechtěla - začíná se větvit a původní vrcholky už nerostou. Asi jí chybí živiny (resp. určitě jí chybí, ve vodě není nic a s kořeny to asi nebude žádná sláva). Ostatní rostliny jsou OK, Blyxa začíná červenat, což se mi moc nelíbí, a už se objevují její kořeny u předního skla a rychle se prodlužují. Červenou barvu dostávají i vršky Limnophila sessiliflora pod hladinou. Přidávám asi 20 ml Makronu, možná to zastaví červenání listů (Rotala wallichii taky v posledních dnech ztmavnula) a přivolá to nějakou tu řasu. Občas (dost nepravidelně) dávám do "zvonu" CO2 z burčáku a pH tak někdy klesá až na 6,5.
6.12.2005 Byla jsem na pár dní pryč a po návratu jsem našla malou filtrující krevetku mrtvou :-( Jinak je v akváriu všechno v pořádku, první várka dubového listí už se začíná rozpadat a krevetky v tom aktivně pomáhají, protože vykousávají kousíčky mezi žilnatinou. Limnophila sessiliflora vytváří pod hladinou hustou spleť a musím ji často zastřihávat, jinak stíní blyxu. Ukáže se, že Cardina sp. "Tiger" jsou skoro všechno samci, ale dvě samičky se mezi nimi najdou a nosí vajíčka.

20.1.2006 Chystám se na měsíc odjet - zastřihávám rostliny a odklízím z hladiny husté porosty Lemna minor. Poprvé měním vodu, ale jen asi 5 % objemu. Přidávám taky PMDD a Makron - některé rostliny se trochu zpomalily v růstu, to se ale pořád nedá říct o Limnophila sessiliflora. Přidávám ještě jednu lampu nad druhý konec akvária, který byl doteď utopený v šeru. Je to ale jen 8 W kompaktní zářivka. Dělám několik testů: pH 6,7; tvrdost 5,5 °dGH a alkalita 3 °dKH.
26.2.2006 Vracím se a nacházím akvárium trochu pozměněné - Limnophila sessiliflora vypadá o dost hůř, mezi listovými patry jsou velké odstupy a listy samotné jsou nějaké menší. Blyxa japonica sice hodně odnožuje, ale starší listy žloutnou a opadávají. Nevypadá to moc dobře. Monosolenium tenerum je skoro zničené, jeho zbytky se povalují po celém akváriu. Už před odjezdem se mi zdálo, že ho krevety (hlavně Caridina japonica) začaly rozebírat a zřejmě okusovat. Docela určitě ale začaly okusovat Microsorium pteropus a na listech dělají velké díry :-( Celkově ale akvárium přečkalo mojí nepřítomnost v dobrém stavu, krevetky krmil kamarád a vypadají vypaseně a spokojeně. Ztratila se Atyopsis moluccensis - pořád si myslím, že mrtvola (resp. aspoň zbytky krunýře) by musela být někde vidět, takže doufám, že je kreveta jen dobře schovaná. Nakonec prohledám důkladně akvárium a nenajdu po ní ani stopu :-( Všechny Caridina japonica jsou samice, plné vajíček a připravené k páření - jenomže nemám ani jednoho samce... Najdu jen jedno mládě tygrů, už dost velké. Je záhadou, proč přežilo jediné z minimálně tří snůšek - zřejmě mláďata nenašla dost vhodné potravy. Řasy v "Sumajsii" bohužel nejsou. Zase testuju vodu: pH 6,7 a tvrdost 6 °dGH, fosforu je o něc méně než 0,5 mg/l (v posledních týdnech s pravidelným přídavkem Makronu).
19.3.2006 Kupuju novou Atyopsis moluccensis, asi 6 cm samičku. Hned jak jí dám do akvária, vybarví se jasně oranžově. Skoro dva dny zůstane nehybně na listech Microsorium pteropus. Rozhoduju se pro větší změnu: vytrhám všechny zbytky Limnophila sessiliflora, které se teď opravdu nedaří, a zahodím je. Taky vytrhnu skoro všechny výhonky Blyxa japonica, otrhám ošklivé žluté listy a zasadím celý trávník znovu. Proti začátkům mám teď blyxy snad trojnásobné množství a byla bych s ní úplně spokojená, jenom kdyby tak nežloutly staré listy. Přidávání Makronu nějak nezabírá. Otestuju tedy vodu a je to všechno jasné: fosfor je přítomný, ale v nepatrné koncentraci; dusičnany naměřím jedním testem cca 5 mg/l a druhým dokonce nulu! Je pravda, že jsem od založení akvária měnila vodu jen jednou a to zanedbatelný objem, ale překvapilo mě, že na zajištění dusíku nestačilo ani přidávání Makronu, ani rozkládající se dubové listí, které jsem pravidelně doplňovala. Míchám KNO3 a opatrně dávkuju - zlepšení je na Blyxa japonica vidět během několika dnů.
22.3.2006 Do "Sumajsie" instaluju filtr Elite Mini - kvůli Atyopsis moluccensis, a taky kvůli mojí zvědavosti, jestli to něco udělá s rostlinami. Vzhledem k miniaturnímu objemu filtrační hmoty je jakákoliv biologická filtrace jen naivní iluzí, což mi vyhovuje - nepotřebuju vůbec filtrovat, jen chci zajistit pohyb vody. Nad substrátem byla totiž voda znatelně chladnější, než u hladiny, navíc dávkování CO2 bez pohybu vody je málo účinné. Hlavní změnu ale způsobí filtr v chování Atyopsis moluccensis - naprosto spokojeně se usadí kousek od výtoku, v silném proudu, a nastaví vějířky. Změní se jí barva, na krásné oranžové naskákají hnědavé proužky. Když krmím artémií, vidím dokonce filtrovat proud i tygry! Podobně jako moluka nastaví klepítka, a jakmile na ně proud vody donese artémii, bleskově je zaklapnou a strčí do úst. Zatím zapnu filtr na časovač, který zapíná osvětlení, takže v noci je v akváriu stojatá voda.
1.4.2006 Přibydou mi nové krevetky, které se rozhodnu dát do Sumajsie a přestěhovat sem i jedince stejných druhů, které jsem doteď chovala jinde. Zároveň se snažím odlovit tygry, aby nedocházelo ke křížení. V "Sumajsii" teď chci chovat Neocaridina denticulata var. "Cherry" a Caridina sp. "Red Crystal" - kromě nich tu samozejmě zůstává i samička Atyposis moluccensis a 6 samic Caridina japonica. Pro oba druhy se snažím sehnat samce.
22.5.2006 Filtr jsem po několika týdnech dala pryč... už není potřebný. Nastalo vymírání krevet, které se mi nepodařilo zastavit. Za své vzaly všechny krystalky, tygři i Atyopsis moluccensis. Umíraly po jedné, příčinu jsem neodhalila a když už zbyly jen "Cherry" a nezničitelné Caridina japonica, mávla jsem rukou - jedeme dál.
Filtr neměl na akvárium žádný vliv, mě ale rušil (hluk, proudění, zbytečná škatule v akváriu a "princip"). Rostlinám se daří, hlavně blyxa se rozrostla. Vyhodila jsem Limnophila sessiliflora a na její místo dala rotalu, které se daří hodně dobře. Také dávám do rohu akvária hrstku jávského mechu Vesicularia dubyana, stane se oblíbenou skrýší (a také potravou!) krevetek.
5.8.2006 Následují jen dva snímky z hladiny, vzhledem k hustě zarostlému akváriu totiž dovnitř moc světla neproniká a fotit se tak celé akvárium nedá ;-) Zachycený stav dokumentuje ideální rozvoj dvou rostlin, které jsem od té doby takhle pěkně pěstovat nedokázala... CO2 žádné, ale pravidelný přídavek Makronu, KNO3 a PMDD byl nutností. Parametry neměřím, hnojím, až když je na rostlinách vidět nedostatek (nejpozději za 2 týdny od poslední výměny vody a hnojení, ale klidně i každý týden). Protagonisty jsou Rotala rotundifolia a nová Limnophila aquatica.
29.10.2006 Akvárium si žije po svém, pravidelně zarůstá tak, že v něm není k hnutí, a já občas nějaké ty rostliny protrhám a dám pryč. Když vznikne vhodná skulinka, tak neváhám a přidám nový druh... tímto okamžikem "Sumajsie" PŘESTÁVÁ BÝT SUMAJSIÍ - ocitají se tu totiž postupně rostliny pocházející z různých koutů světa. Jako třeba Cabomba caroliniana na snímku nad blyxou - to jsou ty růžové lístečky. Normálně samozřejmě takhle zbarvená není, je pěkně svěže zelená, ale při nedostatku makroživin (N a P) nejdříve spodní listy žloutnou a potom dokonce takhle růžovějí. Tenhle druh je dobrý indikátor nedostatku živin, zdá se, že má trochu vyšší nároky, než většina jiných akvarijních rostlin.
Končí také období bez ryb, celých 10 měsíců tu byly jen krevety a teď sem vpouštím pár Colisa lalia. Samice bohužel krátce nato chcípne, sameček dál zdobí akvárium svými nádhernými barvami. A neskutečně terorizuje krevetky; CJ se ho pochopitelně nebojí, ale "Cherry" zmizely nejdříve do jávského mechu, a později jsem je už neviděla vůbec. Koupila jsem dva samce Caridina japonica, takže začíná období, kdy vždycky alespoň 3 samice najednou nosí vajíčka. Vlastně se množí bez přestávky, resp. pokoušejí se o to.
10.12.2006 Sehnala jsem samičku Colisa lalia, takže mám příležitost dvakrát najít na hladině hnízdo. Pokaždé prázdné, protože ho najdu moc pozdě. Jinak akvárium tradičně zarůstá, ale zmenšuje se povážlivě trávník z blyxy. Jednak jí stíní rostliny nad ní, ale vydatně ji také ničí čichavci, kteří u dna neustále hledají potravu a loví tam artémii, přičemž sebou pořádně mrskají a chabě zakořeněná Blyxa japonica to prostě nevydrží.
Na snímku je zrovna několik nových rostlin, které jsem tu (většinou dočasně) ubytovala: Aponogeton boivinianus, Blyxa echinosperma (v pravém rohu, připomíná zákrutichu - bohužel jsem jí koupila v dost zuboženém stavu a nepřežila), Aponogeton henkelianus, Hygrophila siamensis, Egeria najas...
8.4.2007 Bohužel obě Colisa lalia mě opustily - pozitivní na jejich úmrtí bylo snad jen to, že jsem zjistila, že "Cherry" krevetky ještě stále žijí. Už jsem je vůbec nevídala a myslela jsem si, že je čichavci všechny do jedné zlikvidovali, snažili se o to totiž opravdu poctivě. Teď, když byl "vzduch volný", se odkudsi vyrojilo aspoň 30 malých krevetek.
Pořádně jsem po dlouhé době akvárium protrhala. Vznikl tak relativně velký prostor jednak na Bolbitis heudelotii, ale hlavně na Nuphar japonicum, stulík, který jsem dostala. Kupodivu není vůbec náročný a daří se mu, tady je první den po zasazení, ještě je zakalená voda:
Už nějaký ten pátek mám v "Sumajsii" nové ryby (naprosto neasijské, přiznávám): deset Nannostomus eques, z kterých se časem vyklubali samí samci, hašteřiví a nádherní; a 14 Pseudomugil gertrudae. Samozřejmě, krevetám se daří nezměněně dobře, Caridina japonica se stále mají tendenci množit a Neocaridina denticulata var. "Cherry" mi taky dělá radost.
9.7.2007 Vše při starém, stulík se parádně uchytil a doputoval k přednímu sklu. Je mu v "Sumajsii" trochu těsno, nebo by to spíš chtělo upravit layout a udělat v akváriu trochu místa, ale to se mi moc nechce. Mám ráda džungle ;-) Kdo to šero ale dobře nesnáší je Blyxa japonica, o bývalém krásném trávníku si můžu nechat jen zdát. Hustě zarostlá hladině dělá svoje - na fotografii dole to tak sice nevypadá, ale to jen proto, že fotím akvárium vždycky po protrhání. Jinak je v něm neprostupné šero.
Kdoví, možná mi za pár měsíců dojde trpělivost (nebo překonám lenost, jak se to vezme) a dám "Sumajsii" do pořádku. O nějakém layoutu tady už nemůže být ani řeč, vytrvale sázím zvětšující se trs Cabomba caroliniana k přednímu sklu a nedbám tak žádných pravidel o vhodném rozmístění rostlin v prostoru akvária. Už jsem totiž rezignovala a pochopila, že jsem sběratel akvarijních rostlin :-)
7.6.2008 Osádka ryb je víceméně stejná, jen pseudomugilové postupně mizí (kupovala jsem je už starší). Z rostlin dominuje nádherný obrovský trs Bolbitis heudelotii - oloupila jsem o něj Vlastika Šenkýře z Ostravy, děkuju :-)! Už jednou jsem od předního skla odstěhovala Nuphar japonicum, budu si to muset brzo zase zopakovat. Jeden snímek večerní idylky:
5.10.2008 Pseudomugil gertrudae už nemám, takže to tu mají moje milované Nannostomus eques prakticky jen pro sebe. Je tu s nimi už rok jeden Hemirhamphodon pogonognathus, získaný u Papíka na podzim 2007. Samice, bohužel neoplozená a samec krátce po dovezení zemřel... Mimochodem equesky se mi podařilo rozmnožit (ne v Sumajsii, ve vytíračce) a zrovna nějaké mladé prodávám. Dospělých je v Sumajsii 11, s lehkou převahou samic.
Z rostlin kromě už několikrát zmiňovaného stulíku domunuje jávský mech, Egeria najas a v pravé části se začínají hodně objevovat aponogetony (Aponogeton stachyosporus - dejme tomu). Jemné lístky v pravé části patří moc hezké, ale pomalu rostoucí rostlině Potamogeton geayi. Schované je Crinum natans.
18.7.2009 Před týdnem jsem udělala radikální zásah - Nuphar japonicum jsem odsunula až k zadní stěně. Během zimy se mi hodně rozmnožily aponogetony - jelikož jsem spolu s přesunem stulíku změnila i osvětlení a úsporky 20 + 8 W nahradily dvě 15 W zářivky (Philips 827 a 840), prostor v přední části se rychle zaplňuje novými listy aponogetonů. Navíc začínají starší rostliny vzadu v koutě vyhánět velké, krásně zbarvené mozaikovité listy... a především se opět množí o 106! Asi se Sumajsie změní na Království aponogetonů. Ale zatím mi to nevadí, tyhle rostliny mi vždycky připadaly dost pomalé a náročné, tak si teď užívám, že doslova bují. Jednoznačně za to může dno, akvárium je slušně zarybněné a zakrevetěné a až na levý přední růžek jsem v něm nikdy neodkalovala. Vrstva dna je hodně silná a plná detritu. Pro rostliny báječné!!!
Pomalu, ale velmi hezky roste Potamogeton geayi - přesunula jsem ho do levého předního rohu. V jiném akváriu ho mám spoustu a roste tam rychleji - jsem ráda, je to moc hezká rostlina. V Sumajsii je ale o dost mohutnější. Na hladině je Zosterella dubia a na dně Cladophora aegagropila - množí se tady, takže kuliček přibývá. Vzadu pořád stejná Rotala rotundifolia.
Z ryb jsou tu stále equesky v nezměněném počtu, kromě toho minigupky "bifurky" už od loňského podzimu - parádně se množí, hemirhamphodon je kupodivu vůbec nelikvidoval. (Začalo to mimochodem jednou jedinou starou samicí, kterou jsem sem dala na dožití... no jo!) Od Akvaléta na konci dubna 2009 jsou tu i červené platy - moc se to na mě nepodobá, ale já jsem je vlastně "zachránila", znáte to. Jsou strašně nápadné, to mi nesedí, ale jsou taky strašně hezké :-). A množí se také jak o život...

© 2005-2009 Markéta Rejlková