Návodů "jak založit akvárium" najdete v literatuře i na internetu spoustu. Neexistuje jen jediný správný, akvárium lze založit úspěšně mnoha způsoby. Naopak postup, který stokrát funguje, může po sto prvé selhat - každé akárium má naprosto unikátní podmínky. Na této stránce můžete sledovat můj postup krok za krokem, ale to Vám nezaručí, že se doberete stejného výsledku. Nehledě na to, že já ještě ten výsledek neznám - akvárium je napuštěné několik hodin a možná, že za pár dní přibude do titulku malá oprava (Jak si NEzaložit...)!

Je 5.12.2004 a já se rozhoduji založit další miniakvárium. Prvním krokem je samozřejmě koupě akvária a dalších nezbytností.

  • akvárium 30x20x20 cm (můj oblíbený rozměr - tentokrát jsem sice chtěla něco ještě menšího, ale tam by se nevešel můj krásný kořen, tak jsem zase u své "klasiky") 241,- SKK
  • stolní lampa YUPPY s 9W zářivkou (např. v Itálii je téměř u 100% miniakvárií používaná 11W lampa Global z Ikey, ale ta stojí skoro třikrát tolik, takže uvidíme, jestli budou ty dva watty chybět; mimochodem u těchto "pracovních" lamp je běžně dodávaná zářivka s odstínem 2700K, kterou je třeba nahradit za vhodnější odstín, optimálně 6000K) 259,- SKK
  • akadama - substrát pro pěstování bonsají (teď se asi divíte, co je to za novoty... je to tak, akadama je u nás mezi akvaristy pojem zcela neznámý - podrobnosti o ní najdete níže); potřebovala jsem něco málo přes 3 litry a vzhledem k její ceně (60-100,- SKK/l)... používat jí jako substrát pro velká akvária je už velmi nákladná záležitost :-(
    POZNÁMKA: jako substrát můžete samozřejmě použít i říční štěrk, nejlépe koupený v akvaristice
  • podložka pod akvárium - kobereček z Ikey za 35,- SKK
    POZNÁMKA: lépe se hodí několik milimetrů silná polystyrenová deska; akvárium je maličké, takže podložka není tak důležitá
  • rostliny - použiju své přebytky z ostatních akvárií, ale navíc jsem koupila Limnophila aromatica, Hydrocotyle dissecta a Rotala sp. Nanjenshan - vše Rataj po 80 až 90,- SKK
    POZNÁMKA: doporučuju použít pro začátek hlavně stonkové, rychle rostoucí a nenáročné rostliny (např. Hygrophila, Limnophila sessilifora, Ceratophyllum demersum); vzhledem k rozměrům nádrže je časem budete chtít vyměnit za nějaké pomaleji rostoucí druhy; rozhodně lépe v malém akváriu vypadají drobnolisté druhy, např. Didiplis diandra, Rotala wallichii, Micranthemum micranthemoides
  • další potřebné věci jsem již měla doma, zmíním se o nich později (hnojivo, kořen...)



Tak a můžeme přikročit k práci - celá akce mi zabrala asi 1,5 hod. Prvním krokem je důkladné vypláchnutí akvária, na zadní stěnu jsem nalepila zelenou tapetu. Tak se za akváriem skryla noha lampy. Akvárium jsem potom umístila na podložku.



Teď má být na řadě substrát, ale poněkud netradičně jsem nejdřív umístila kořen - to proto, že bude částečně v substrátu zasypaný a v akadamě jsem se nechtěla zbytečně hrabat a drtit jí na prach. Kořen jsem nijak zvlášť nemusela ošetřovat - našla jsem ho před 4 roky na břehu Bedřichovské přehrady v Jizerských horách, a od té doby byl v mém velkém akváriu.



A ještě není řada na akadamě: naspod akvária dávám vrstvičku hnojiva Florapol od JBL. Hnojivem moc nešetřím, protože v tomhle akvárium chci sledovat vliv výživného dna na růst rostlin. Každopádně je vhodné přidat do dna nějaké pevné hnojivo, ať už použijete jakýkoliv druh substrátu - pomůžete tím rostlinám v prvních týdnech a měsících po založení akvária. Hnojení jen tekutým hnojivem nestačí!



A konečně vše překryji 3-7 cm vrstvou akadamy. Nijak jí předem nepropírám, prostě jí nasypu do akvária, přičemž se na mě vyvalí oblak prachu.

Akadama - co to je?
Jedná se o substrát vzniklý pálením jílu. Je to tradiční materiál používaný v japonském zahradnictví, jeho původ je v sopečné oblasti na úpatí hory Fuji. V Evropě je známý především pěstitelům bonsají - u nás je k dostání prakticky jen u specializovaných "bonsajářských" obchodníků, a to ve třech zrnitostech (já jsem použila střední, tj.s největšími zrny cca 6mm).
Akadamu do světa akvaristiky uvedl (jak jinak) Takashi Amano, který ji používal ve svých prvních nádržích. Později svůj přístup zdokonalil, ale řada jeho následovníků v západní Evropě ještě u akadamy zůstala. /Po vzniku firmy ADA se začal do Evropy hojně distribuovat komerčně připravovaný substrát; Takashi Amano nejčastěji ve svých akváriích používá vrstvy dvě, spodní výživný Power Sand (vulkanický materiál s příměsí rašeliny) a svrchní Aqua Soil, což je obdoba akadamy s pečlivě utajovaným složením./ Akadama se s ničím nemíchá, ale často se kombinují různé vrstvy. Já jsem zvolila jednoduchou variantu - váhala jsem nad vytvořením spodní vrstvy s rašelinou, ale nakonec jsem se rozhodla, že zatím bude bohatě stačit testování samotné akadamy.
Proč vlastně používat akadamu? Tento substrát má některé velmi cenné vlastnosti: nízkou hustotu, velký obsah pórů (tj. substrát je dobře prostupný pro kořeny a neslehává, zajišťuje tedy dobré provzdušnění), ale hlavní předností je vysoká kapacita sorpčního komplexu - jinými slovy vysoká schopnost vázat živiny. Štěrk nebo písek, které jsou používány v drtivé většině akvárií, mají tuto schopnost prakticky nulovou. Pozor, nezaměňujte tuto charakteristiku s obsahem živin! Jak čistý štěrk, tak čistá akadama žádné živiny neobsahují. Takzvané "staré" dno (klasický štěrk) má určitý obsah živin proto, že kromě štěrku obsahuje příměs organických látek... tj. je to stále ten stejný čistý štěrk + příměs. Staré dno lze tedy důkladným propíráním znovu "očistit" - křemen nemá schopnost vázat další látky.
Akadama se časem může stejně tak stát "starým" dnem, tj. může se "ušpinit" a promíchat s odumřelou organickou hmotou. Kromě toho má ale navíc silnou zbraň - na její povrch se do sorpčního komplexu váží živiny, obsažené ve vodě. Zkuste si to představit - tento substrát funguje podobně jako filtr, tj. z vody Vám "vychytá" živiny a váže je na svůj povrch. Takto navázané živiny už nelze jednoduchým propíráním odstranit, ale co je podstatné - živiny jsou přístupné rostlinám.
Zkusím Vám ten rozdíl přiblížit ještě jinak. Co se stane, založíte-li akvárium klasicky se štěrkem? Neobohatíte-li dno hnojivem, je bez obsahu živin - a veškerým zdrojem živin je tedy voda. Do dna se živiny mohou dostat buď tabletkovým hnojivem, nebo postupem času - tak, jak se bude do dna dostávat organický materiál, vzniklý v akváriu.
V akváriu, kde jste použili akadamu, dochází k zajímavému jevu. Nový substrát sám o sobě rovněž neobsahuje žádné živiny, ale v okamžiku, kdy se ocitne ve vodě, začne z ní "vysávat" kationty (např. Ca2+, Mg2+, Mn2+, Mo2+, K+ atd.). To má dvojí efekt: dno samo o sobě se stane bohatým na živiny, naopak voda o tyto prvky přijde. POZOR! V takto založeném akváriu dochází k výrazné změně parametrů vody. Je proto nezbytné sledovat v prvních dnech zejména pH a tvrdost, zcela jistě dojde k změkčení vody (odčerpáním Ca2+ a Mg2+ iontů) a poklesu pH (v akváriích s akadamou se udržuje dlouhodobě pH někde v rozmezí 6,4-6,7 a tato pufrační schopnost substrátu trvá minimálně 4-5 let!). Přílišnému poklesu tvrdosti (může se jednat třeba o "zmizení" 5°dKH za týden v 200l akváriu; velmi měkká voda ztrácí pufrační schopnost a hrozí pak prudké výkyvy pH!) je nutné zabránit častými výměnami vody - ty zároveň zajistí nový přísun živin. Neobávejte se, akadama z Vás neudělá otroky povinné měnit neustále vodu - časem se parametry vody ustálí.. Jen je dobré nepodcenit ty první dny a výměnu vody provádět - dosáhnete tím rychleji ustálení prostředí a vytvoříte tak rychle živinami "nabitý" substrát.
Výhoda akadamy nespočívá jen v tom, že se dokáže sama obohatit z vody. Můžete totiž za určitých podmínek dosáhnout stavu, kdy veškeré živiny jsou přístupné rostlinám jen v substrátu. Řasy pak pochopitelně nemají šanci, naopak rostliny se mají fantasticky. Ale pozor, asi jste už objevili háček: akadama má smysl jenom tam, kde pěstujete rostliny získávající živiny pomocí kořenů ze dna. Ostatním rostlinám nebude nic platná, resp. jen zprostředkovaně (bude regulovat množství živin a tím určovat, jestli vyhrají řasy nebo "hodní hoši"). Vzhledem k ceně tohoto substrátu není o čem přemýšlet - pokud plánujete vysadit do svého nového akvária Ceratophyllum, Egerii apod., akadama není ta správná volba pro Vás. Naproti tomu velké části jiných stonkových rostlin se bohatým dnem zavděčíte, a pěstujete-li echinodory, kryptokoryny nebo kalatky, budou Vás za akadamu milovat!
POZNÁMKA: Pokud nemáte zkušenosti s pěstováním rostlin, tak je pro Vás schůdnější použít obyčejné štěrkové dno. Ušetříte si zbytečné výdaje a možné zklamání - a i s klasickým dnem můžete dosáhnout fantastických výsledků.



Velmi, zdůrazňuji velmi opatrně jsem napustila několik cm vody, tak abych mohla sázet rostliny. Akadama si udržuje dlouhodobě svojí hrudkovitou konzistenci, ale zkuste jednu hrudku jen lehce zmáčknout - a rozpadne se. Celé balení obsahuje jemný prach, který nemá smysl nějak odstraňovat - při sázení rostlin a podobných zásazích stejně vznikne znovu. Každý neopatrný pohyb v substrátu tak zvedá oblaka prachu - to je jedna z nevýhod akadamy; nesmíte nikdy zapomenout, že tohle není štěrk...



Rostliny jsem zasadila pomocí pinzety - takže zásah do substrátu byl pokud možno minimální a voda se tolik nekalila. (O tom, jaké rostliny sázet a kam, možná napíšu někdy příště.) Při každém "startu" nového akvária je důležité nasadit rostlin co nejvíce, a hlavně rychle rostoucí druhy. Tomuto požadavku jsem tak docela nemohla vyhovět, protože jsem nechtěla do akvária dávat druhy, které bych později musela vytrhávat (a kalit přitom vodu). Protože nově zakoupené rostliny (Limnophila aromatica, Rotala sp. Nanjenshan, Hydrocotyle dissecta) byly vesměs v emersní formě a navíc se nedalo očekávat, že se jim bude líbit zrovna v čerstvě založeném akváriu (to se líbí málokomu), použila jsem i rostliny z ostatních akvárií: Micranthemum umbrosum a Echinodorus quadricostatus. Oba tyto druhy celkem prosperovaly, takže by neměly mít po přesazení velké potíže.



Tak, rostliny jsou na místě a zbývá poslední krok: napustit celé akvárium. Zase je nutná opatrnost - za odměnu zjistíte, že voda vlastně není tak příšerně kalná, jak to ze začátku vypadalo (viz foto dole, kde je akvárium těsně po napuštění). Po třech hodinách je voda skoro dokonale čistá! A to bez pomoci filtru - no řekněte sami, nebyla by to škoda při tak malém akváriu kazit dojem všelijakými trubicemi? :-)
POZNÁMKA: Jsem toho názoru, že akvárium bez filtru je věc reálně možná a fungující - pokud to nepřeženete s živočichy! Jiná věc je ovšem teplota: není-li akvárium v místnosti, kde je teplota trvale v rozmezí 21-26°C, musíme estetice ustoupit a topítko instalovat. Ovšem vyhřívání tak malého akvária má svá úskalí, takže silně doporučuju vyhnout se mu a najít pro akvárium vhodnější místo (třeba vedle velkého vyhřívaného akvária).



Teď práce zdánlivě končí a můžete se kochat svým novým miniakváriem. Ale aby Vám radost vydržela déle než několik dnů, je nutné provést několik drobností. Začněme tím, že si zjistíme základní parametry vody (pH, tvrdost, eventuáně obsah železa). pH a tvrdost případně upravíme - pokud jsme použili akadamu, je hlídání těchto parametrů přímo nutností. Další "maličkostí" je přidat hnojivo (jen opatrně, můžeme se přitom opírat o výsledky testu koncentrace železa). Můžeme zavést přidávání CO2 - ale akadama vodu okyseluje a taky výrazně změkčuje, což situaci dost komplikuje. Pro rostliny tak může být množství rozpuštěného CO2 dostatečné. Já jsem ale beztak chtěla sledovat, jak akadama skutečně působí, takže jsem rozhodnutí o přidávání CO2 odložila na dobu, až se parametry vody stabilizují. Po napuštění akvária byly vstupní parametry pH 7,2 (plus minus?? se vší úctou k panu Ratajovi, jeho pH test mě u zásaditých hodnot přivádí k šílenství), uhličitanová tvrdost 5°dKH (Sera test), železo neměřitelné (Rataj test). První i druhý den přidávám PMDD, odhadem asi 3 ml (snažím se "nasytit" akadamu).


7.12.2004, stav po 48 hodinách: voda je naprosto čirá, na rostlinách jsou vidět přírůstky (hlavně Rotala sp. Nanjenshan a Micranthemum umbrosum). Ještě pořád jsem nevyměnila zářivku - a ani jí zatím měnit nebudu, počkám, jak se rostlinám bude dařit. A teď přijde to nejdůležitější; testuju vodu a zjistím následovné: pH 6,7; 0°dKH; železo 0,4 mg/l. Opravdu to funguje!
Měním 50% objemu akvária (a skoro mi přijde líto tak nádherně měkkou vodu vylévat), přidávám pár kousků překrásné játrovky Monosolenium tenerum a koňskou dávku PMDD (10 ml)! S tím hnojivem je to veeeelmi riskantní, ale popravdě řečeno, tohle akvárium jsem založila jako nouzový útulek pro krevetky, které se mi rychle množí a nemají co na zub. Já prostě potřebuju řasy!

(klikněte pro zvětšení)

9.12.2004: voda je znovu o něco měkčí, ale už je to únosná hodnota (3°dKH). pH opět 6,7, železa je příliš >1 mg/l. Měním 30% objemu vody a už nepřidávám hnojivo. Rostlinky vypadají dobře, Hydrocotyle dissecta začíná vyhánět spoustu nových lístků.

Po týdnu pouštím do akvária 20 malých krevetek. Po řasách není zatím ani stopy a všechno vypadá OK.

19.12.2004, po dvou týdnech od založení: v akváriu se neobjevila sebemenší známka nějakých potíží (tj. řasy, zákaly vody, úmrtí krevetek, odumírání rostlin... prostě nic). Parametry vody jsou stabilizovány na pH=6,7, UT=3°dKH. Všechny rostliny se mají k světu, ale nejvíc mě překvapila Limnophila aromatica, která roste sice pomaleji, ale zato krásně dočervena a spodní listy vypadají pořád stejně dobře. Krevetky se neúnavně hemží po akváriu a očekávají tu slíbenou řasu... :-)

(klikněte pro zvětšení)

Tím návod k založení akvária končí... a upravovat titulek stránky není nutné. Podařilo se :-)

© 2004-2005 Markéta Rejlková