A konečně vše překryji 3-7 cm vrstvou akadamy. Nijak jí předem nepropírám, prostě jí nasypu do
akvária, přičemž se na mě vyvalí oblak prachu.
Akadama - co to je? Jedná se o substrát vzniklý pálením jílu. Je to tradiční materiál
používaný v japonském zahradnictví, jeho původ je v sopečné oblasti na úpatí hory Fuji. V Evropě je známý především pěstitelům
bonsají - u nás je k dostání prakticky jen u specializovaných "bonsajářských" obchodníků, a to ve třech zrnitostech
(já jsem použila střední, tj.s největšími zrny cca 6mm).
Akadamu do světa akvaristiky uvedl (jak jinak) Takashi Amano, který ji používal ve svých prvních nádržích. Později
svůj přístup zdokonalil, ale řada jeho následovníků v západní Evropě ještě u akadamy zůstala. /Po vzniku
firmy ADA se začal do Evropy hojně distribuovat komerčně připravovaný substrát; Takashi Amano nejčastěji ve svých
akváriích používá vrstvy dvě, spodní výživný Power Sand (vulkanický materiál s příměsí rašeliny) a svrchní
Aqua Soil, což je obdoba akadamy s pečlivě utajovaným složením./ Akadama se s ničím nemíchá, ale často se kombinují
různé vrstvy. Já jsem zvolila jednoduchou variantu - váhala jsem nad vytvořením spodní vrstvy s
rašelinou, ale nakonec jsem se rozhodla, že zatím bude bohatě stačit testování samotné akadamy.
Proč vlastně používat akadamu? Tento substrát má některé velmi cenné vlastnosti: nízkou hustotu, velký obsah pórů
(tj. substrát je dobře prostupný pro kořeny a neslehává, zajišťuje tedy dobré provzdušnění),
ale hlavní předností je vysoká kapacita
sorpčního komplexu - jinými slovy vysoká schopnost vázat živiny. Štěrk nebo písek, které jsou používány v drtivé
většině akvárií, mají tuto schopnost prakticky nulovou. Pozor, nezaměňujte tuto charakteristiku s obsahem živin!
Jak čistý štěrk, tak čistá akadama žádné živiny neobsahují. Takzvané "staré" dno (klasický štěrk) má určitý obsah
živin proto, že kromě štěrku obsahuje příměs organických látek... tj. je to stále ten stejný čistý štěrk + příměs.
Staré dno lze tedy důkladným propíráním znovu "očistit" - křemen nemá schopnost vázat další látky.
Akadama se časem může stejně tak stát "starým" dnem, tj. může se "ušpinit" a promíchat s odumřelou organickou hmotou.
Kromě toho má ale navíc silnou zbraň - na její povrch se do sorpčního komplexu váží živiny, obsažené ve vodě. Zkuste
si to představit - tento substrát funguje podobně jako filtr, tj. z vody Vám "vychytá" živiny a váže je na svůj povrch.
Takto navázané živiny už nelze jednoduchým propíráním odstranit, ale co je podstatné - živiny jsou přístupné
rostlinám.
Zkusím Vám ten rozdíl přiblížit ještě jinak. Co se stane, založíte-li akvárium klasicky se štěrkem? Neobohatíte-li dno
hnojivem, je bez obsahu živin - a veškerým zdrojem živin je tedy voda. Do dna se živiny mohou dostat buď tabletkovým
hnojivem, nebo postupem času - tak, jak se bude do dna dostávat organický materiál, vzniklý v akváriu.
V akváriu, kde jste použili akadamu, dochází k zajímavému jevu. Nový substrát sám o sobě rovněž neobsahuje žádné
živiny, ale v okamžiku, kdy se ocitne ve vodě, začne z ní "vysávat" kationty (např. Ca2+, Mg2+,
Mn2+, Mo2+, K+ atd.). To má dvojí
efekt: dno samo o sobě se stane bohatým na živiny, naopak voda o tyto prvky přijde. POZOR! V takto založeném
akváriu dochází k výrazné změně parametrů vody. Je proto nezbytné sledovat v prvních dnech zejména pH a tvrdost,
zcela jistě dojde k změkčení vody (odčerpáním Ca2+ a Mg2+ iontů) a poklesu pH (v akváriích s akadamou se udržuje
dlouhodobě pH někde v rozmezí 6,4-6,7 a tato pufrační schopnost substrátu trvá minimálně 4-5 let!).
Přílišnému poklesu tvrdosti (může se jednat třeba o "zmizení" 5°dKH za
týden v 200l akváriu; velmi měkká voda ztrácí pufrační schopnost a hrozí pak prudké výkyvy pH!) je nutné zabránit
častými výměnami vody - ty zároveň zajistí nový přísun živin. Neobávejte se, akadama z Vás neudělá otroky povinné
měnit neustále vodu - časem se parametry vody ustálí.. Jen je dobré nepodcenit ty první dny a výměnu vody provádět -
dosáhnete tím rychleji ustálení prostředí a vytvoříte tak rychle živinami "nabitý" substrát.
Výhoda akadamy nespočívá jen v tom, že se dokáže sama obohatit z vody. Můžete totiž za určitých podmínek dosáhnout
stavu, kdy veškeré živiny jsou přístupné rostlinám jen v substrátu. Řasy pak pochopitelně nemají šanci, naopak
rostliny se mají fantasticky. Ale pozor, asi jste už objevili háček: akadama má smysl jenom tam, kde pěstujete
rostliny získávající živiny pomocí kořenů ze dna. Ostatním rostlinám nebude nic platná, resp. jen zprostředkovaně (bude
regulovat množství živin a tím určovat, jestli vyhrají řasy nebo "hodní hoši").
Vzhledem k ceně tohoto substrátu není o čem přemýšlet - pokud plánujete vysadit do svého nového akvária
Ceratophyllum, Egerii apod., akadama není ta správná volba pro Vás. Naproti tomu velké části jiných stonkových
rostlin se bohatým dnem zavděčíte, a pěstujete-li echinodory, kryptokoryny nebo kalatky, budou Vás za akadamu milovat!
POZNÁMKA: Pokud nemáte zkušenosti s pěstováním rostlin, tak je pro Vás schůdnější použít
obyčejné štěrkové dno. Ušetříte si zbytečné výdaje a možné zklamání - a i s klasickým dnem můžete dosáhnout fantastických
výsledků.
|